Návrh novely zákona o zbraních 2016

14.04.2016

Exkluzivní rozhovor s Mgr. Janou Černochovou poslankyní PČR a starostkou Prahy 2 pro server zbrojniprukazy.cz a přehled nejnovější informací k vládnímu návrhu novely zákona o zbraních 2016

Návrh novely zákona o zbraních 2016

Pokud se chcete rychle dostat do aktuálního tématu, kdo bojuje nejen za střelecký sport a běžnou obranu v ČR, doporučujeme shlédnout i přiložené nejnovější reportáže pro ČT.

V Poslanecké sněmovně je již několik měsíců projednáván návrh novely zákona o zbraních. Zákon je vcelku složitý, vnitřně provázaný a bezesporu by zasloužil koncepční změnu. Mnoho držitelů zbrojních průkazů ale nestíhá sledovat všechny tyto změny, co se na ně tedy chystá?
Těch změn je skutečně celá řada, ale obecně by se daly rozdělit na takové, které reagují na události v Uherském Brodě a na události okolo muničního skladu ve Vrběticích. Pominu-li změny týkající se nakládání s municí, v případě legálních držitelů zbraní je v novele mj. navrženo zkrácení lhůty pro platnost zbrojního průkazu na pět let s povinnou zdravotní prohlídkou taktéž po pěti letech, dále umožnění nahlížení do centrálního registru zbraní například obecní policii a dalším osobám či orgánům, prolomení nedotknutelnosti obydlí při zajištění a zadržení zbraně policií na základě důvodného podezření ze změny psychického stavu a mnohé další.

Myslíte si, že je zapotřebí provádět tyto změny?
S navrhovanými změnami, které reagují na otázky týkající se muničních skladů, jsem více méně spokojená. O regulaci legálního držení zbraní se to rozhodně říci nedá. Reakcí na ojedinělou tragickou událost způsobenou střílejícím šílencem by neměla být přehnaná regulace, na kterou plošně doplatí všichni. Není možné činit takto zásadní legislativní změny na základě ad hoc událostí, to je nekoncepční přístup. Ze strany vládní koalice se jedná o čistě populistický krok, kdy chtěla pouze vyhovět poptávce lidí neznalých věci, a to samozřejmě odmítám. Považuji za tristní, že vláda na každý problém, který se vyskytne, neumí reagovat jiným způsobem než zavedením dalších kontrol, omezením svobod, zvýšením dozoru, dalšími zásahy do našeho soukromí, kumulací pravomocí státních orgánů a sběrem dalších a dalších dat o našich životech. Jsem přesvědčena, že proti tomuto způsobu řízení státu je zapotřebí se stále hlasitěji vymezovat a apelovat na zdravý rozum.

V čem tedy vidíte asi největší problém?
V tom, že změny jsou účelové a postrádají smysl. Psychický stav každého z nás se může změnit prakticky ze dne na den, z hodiny na hodinu a jsou věci, kterým bohužel zabránit jednoduše není možné, ať bude legislativa sebepřísnější. Trestat za to legální držitele zbraní, kteří si prošli celým, zdůrazňuji, nikterak jednoduchým procesem získání zbrojního průkazu, považuji za absurdní. Držitelé zbrojních průkazů jsou prověřování, zkoušeni, svým způsobem i omezováni a pod dohledem policie. Opakuji, že určité excesy zcela vyloučit nelze. Skutečnost, že k nim dochází opravdu ojediněle, a zdůrazňuji, že je mi líto každého zmařeného života, dokládá, že stávající právní rámec je nastaven poměrně dobře.

ps_a.png

VIDEO: Komentář po jednání Výboru pro obranu ze dne 31. března 2016, nutno video posunout na čas: 1:28min!

Když v Uherském Brodě neselhala legislativa, kdo tedy?
Není jednoduché v takovýchto případech přesně identifikovat jediného viníka. Myslím si, že více než jednotlivec za to mohou některé postupy či absence osvěty. Lékaři mohou dobu zdravotní prohlídky libovolně zkracovat, nehledě na délku platnosti zbrojního průkazu, a tak pokud se jim některé eventuality nezdají, je třeba toho přiměřeně využívat. Lékaři sice nemají přímo povinnost oznamovat cokoliv policii, ale jedná se také o určitou vnitřní zodpovědnost a morálku. Když bude váš ošetřující lékař posuzovat takzvaně od stolu, je to špatně. Spolupráce je nutná u všech, mezi lékaři navzájem, mezi lékaři a policií, komunikace s příbuznými a rodinou, ale dávat hned nové zákonné povinnosti mi nepřijde jako šťastné řešení. Jako ukázkový případ by mohl posloužit proces odebrání zbraně u muže z Brněnska, který na začátku tohoto roku měl psychické problémy, a tak jeho matka přinesla posuzujícímu lékaři zprávu od psychiatra o jeho špatném zdravotním stavu. Následně se rozjel proces odebrání zbraně, který byl do druhého dne odpoledne zdárně ukončen odebráním zbraně a původní vlastník zbraně umístěn do péče psychiatrů. Vše tedy zafungovalo přesně tak, jak by mělo i bez nové právní úpravy. Je evidentní, že kde je vůle, tam je i cesta. Určitě není cestou dávat policii další možnost jen tak vstupovat do obydlí a zbraně zadržet.

Jak se tedy stavíte k možnosti, aby policie měla pravomoc vstoupit do obydlí a odebrat zbraně?
S tímto opatřením zásadně nesouhlasím. Ochranu a nedotknutelnost obydlí považuji za klíčovou, a jelikož se bavíme o klasickém správním, nikoliv trestním řízení, vidím v tom nebezpečný precedens. Vlamovat se do bytů na základě velice vágního důvodného podezření by nemělo být možné. Rozšíření tohoto oprávnění bez předběžné soudní kontroly je zásadním zásahem do ochrany osobních svobod garantovaných Listinou základních práv a svobod. Bez soudního dozoru či dozoru státního zástupce, který by posoudil důvodnost takového kroku, by se mohlo jednat o snadno zneužitelný institut, který by mohl sloužit i k jiným účelům než k ochraně před porušováním zákona o zbraních. Přičemž obdobné ustanovení již existuje a pokud by snad docházelo k ohrožení života, policie může do obydlí vstoupit již dnes. Nevidím tak žádný relevantní důvod pro to, aby se policii dávala další zbytečná pravomoc, která by mohla sloužit k šikaně zákona dbalých občanů např. ze strany jejich nevraživých sousedů. Nehledě na to, že by toto ustanovení mohlo narazit i u ústavního soudu.

Znamená to, že policie by mohla vstoupit pouze do místa vašeho trvalého bydliště?
Nikoliv. Policie by mohla vstoupit tam, kde by uznala za pravděpodobné, že byste mohl mít uloženou zbraň. Prakticky tedy kamkoliv, kde jste se pohyboval. K rodičům, kamarádům, známým, příbuzným, atd.

K zákonu jste předložila několik pozměňovacích návrhů. Setkaly se s podporou Vašich kolegů, bude zákon tedy nakonec zmírněn?
Mé pozměňovací návrhy se týkaly právě těch navržených restriktivních opatření, která považuji za nadbytečně přísná a účelová. Snažila jsem se především přesvědčit kolegy, abychom k této problematice přistupovali čistě racionálně, bez emocí a bez ohledu na veřejnou poptávku. Jsem ráda, že ať již na Výboru pro bezpečnost nebo na Výboru pro obranu se většina mých návrhů setkala s podporou. Jedná se zejména o zachování desetileté platnosti zbrojního průkazu, kterou chce vláda ve svém návrhu zkrátit na pět let, a vypuštění ustanovení, které dává policii onu pravomoc vstoupit do obydlí a provést tak de facto domovní prohlídku. Podporu se pak podařilo získat i pro další změny, které jsem navrhovala spolu s jinými kolegy, mezi které patří například vypuštění ustanovení, které za mimořádného stavu dává vládě možnost zcela odzbrojit legální držitele zbraní. Domnívám se, že se v tomto případě jedná o pozůstatek z období nesvobody, které dnes nemá v naší společnosti místo. Kdo jiný by měl mít možnost se v takovýchto případech bránit, než legální držitelé zbraní. Dále jsme pak navrhli vypuštění některých subjektů, jež by mohly napřímo nahlížet do centrálního registrů zbraní, a to zejména s ohledem na citlivost těchto údajů. Zdůrazňuji ovšem, že zatím všechny tyto návrhy prošly pouze zmíněnými výbory, bude ještě třeba nalézt pro ně podporu na plénu Sněmovny ve třetím čtení.

 ps_b.png

VIDEO: Komentář po jednání Výboru pro bezpečnost ze dne 24. března 2016, nutno video posunout až na čas: 74:22min!

Jednalo se ještě o nějakých dalších změnách, například v oblasti kategorie zakázaných doplňků zbraně?
Ano, navrhovala jsem, abychom se bavili o možnosti přeřadit například tlumiče výstřelu z kategorie zakázaných doplňků zbraně do kategorie umožňující jejich užívání s povolením a dát tak střelnicím možnost je využívat. Sama se tomuto problému nějakou dobu věnuji a vím, že by bylo minimálně zapotřebí změnit zdravotní vyhlášku, která stanovuje hlukové limity. Někteří kolegové se mnou souhlasí, ale zatím není vůle to řešit. Avšak nechci nechat tento problém usnout a budu chtít v budoucnu na toto téma dále jednat. Ostatně máme tu ještě větší nebezpečí ze strany EU, která by asi ráda viděla společnost zcela odzbrojenou, a tak je nejdříve nutné zabránit přijetí absurdních ustanovení v návrhu směrnice Evropské komise. Úspěchem prozatím je, že jsme se s kolegy na výboru domluvili na přeřazení alespoň laserových zaměřovačů, u kterých je jejich zákaz naprosto zbytečný a schválili jsme pozměňovací návrh, který je přeřazuje z kategorie zakázaných do kategorie zbraní, respektive jejich doplňků, podléhající povolení.

Existuje způsob, jak by se držitelé zbrojních průkazů mohli zasadit o zmírnění novely zákona, resp. jak by mohli podpořit přijetí Vašich pozměňovacích návrhů? Co pro to mohou udělat?
Domnívám se, že nejlepší cestou je obrátit se přímo na poslanecké kluby či na jednotlivé poslance, kteří budou rozhodovat o přijetí pozměňovacích návrhů. To je asi jediná cesta - přesvědčit poslance argumenty, že jsou věci, které nepřinesou žádnou faktickou změnu a spíše by mohli v praxi uškodit. V případě, že by se ve druhém čtení objevily nějaké populistické návrhy, které by naopak tuto normu chtěly ještě více zpřísnit, pak by bylo jistě také dobré se proti tomu hlasitě ozvat.

Tisknuto ze serveru

Zpět na přehled